Chlumíčková stezka zabaví zejména nejmenší děti při vycházce na koupaliště Dachova v lesním úseku od rozcestí u Lomu U Sv. Josefa a Malátovy cesty až na zmíněné koupaliště. Stezka vede po žluté turistické trase a je součástí naučného okruhu městem. Dospěláci si mohou odpočinout cestou na lavičkách či v altánu. Děti se mohou těšit na Skřítka Chlumíčka, interaktivní naučné tabule, broukoviště, věže poznání (poznávání přírodních motivů), dendrofon (z tuzemských dřevin), otočné kolo (věnované dřevinám), prohazovadlo, doskočiště, kuličkolam, dřevěné minihřiště, dřevěná zvířátka, kukátko - poznávání zvířecích stop, lesní pozorovatelnu nebo sluneční hodiny. Délka trasy je cca 1,5 km a je vhodná i pro kočárky a nejmenší děti.

Trubičková stezka

Umístěná je v malebném prostředí Smetanových sadů cca 5 minut od centra. Děti při ní projdou sedm zastavení, splní sedm úkolů a vyluští tajné heslo. To je vše, co musí splnit na dětské stezce k tomu, aby se staly opravdovými Trubičkovými znalci. A k čemu slouží tajné heslo? Tajné heslo musí poutník pošeptat pracovníkovi v Městském informačním centru nebo o víkendu v Galerii plastik a na základě toho si pak odnese zaslouženou sladkou odměnu. K dispozici jsou i pracovní listy, které si zájemci mohou vytisknout nebo zdarma vyzvednout v infocentru či Galerii plastik. Délka trasy je 0,5 km. Stezka je vhodná pro nejmenší děti v doprovodu rodičů a školáky. Součástí jsou i „trubičkové herní prvky“ a dětská hřiště.

Historie Hořických trubiček

Hořické trubičky se podle legendy do Hořic dostaly tak, že koncem roku 1812 se sem zatoulala skupinka zubožených a hladových mužů z kdysi slavné Napoleonovy armády, vracející se z nešťastného ruského tažení. Uprchlíků se tehdy ujali hořičtí sousedé a jeden z nich, prý to byl sám Napoleonův kuchař, věnoval z vděčnosti sousedce Ličkové recept na výrobu císařovy oblíbené pochoutky - sladkých trubiček. Tajemství výroby se v rodině přísně střežilo a dědilo se po přeslici z pokolení na pokolení. Trubičky se vyráběly nejen pro rodinné slavnosti, ale i na příležitostné dary a později se začalo s výrobou podnikat. Nejslavnějším výrobcem hořických trubiček byl cukrář Karel Kofránek, který se kolem roku 1880 do rodiny přiženil a od nevěsty získal věnem vzácný rodinný recept. Kofránek díky své podnikavosti dovedl výrobu trubiček až na samý vrchol. Jeho trubičky byly známy nejen v zemích bývalého Rakousko-Uherska, ale objednávky přicházely i z Německa, Anglie, Francie, Turecka a dokonce až z Ameriky a ze Šanghaje. Kofránkovy trubičky získaly celkem 65 vyznamenání a diplomů z nejrůznějších domácích i zahraničních výstav. Hořické trubičky dnes vyrábí ve městě a v okolí řada firem a jsou chráněny zeměpisným označením Evropské unie.