Putovní výstava Fenomén IGRÁČEK pomyslně otevře 2. června novou Výstavní síň muzea ve zrekonstruované části zámku ve Velkých Opatovicích. Posledním majitelem Opatovického panství a zámku byl hrabě Jan Jindřich Herberstein s jeho chotí, hraběnkou Julií, rozenou Apponyi. A právě tyto dvě historicky významné osobnosti výstava představí v podobě dvou IGRÁČKŮ. Unikátní figurky Herbersteinů vytvořil speciálně pro expozici v Opatovicích historik a modelář Miroslav Svoboda. Návštěvníci se ale mohou těšit na mnohem víc. Výstava Fenomén IGRÁČEK totiž mapuje historii, současnost a výrobu této legendární hračky, která aktuálně u veřejnosti zabodovala svým projektem Pomáhej s IGRÁČKEM. Její výrobce, firma EFKO z Nového Veselí, totiž v reakci na aktuální dění vytvořila limitovanou edici figurek s rouškou. Z prodeje každého takového IGRÁČKA putuje patnáct korun na pořízení ochranných pomůcek pro zdravotníky a záchranné složky. Za první měsíc prodeje IGRÁČKŮ s rouškou zákazníci přispěli svým nákupem přes 600 tisíc na vybavení pro hrdiny v první linii. Putovní výstavu, na které budou tyto figurky také k vidění, připravil český výrobce her a hraček, firma EFKO-karton s.r.o., ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně a Inspirací Zlín a bude návštěvníkům k dispozici do 31. července.

„Na výstavu se velice těším, jelikož IGRÁČEK je spojen se vzpomínkami na mé dětství. Vždy jsem figurky brala svým bratrancům a hrála si s nimi. Dnes IGRÁČKY vozím jako dárečky ze služebních cest mojí dceři. I ona je velmi miluje,“ uvádí Mgr. Anna Kaderková, Vedoucí odboru kultury města Velké Opatovice. „A proč byli zvoleni pro originální ztvárnění právě hraběnka a hrabě? Herbersteinům vděčíme za současný vzhled zámku. Za posledních majitelů byl totiž přestavěn dle tehdejších módních trendů. Hovoříme o období empíru. V zámku se chovali také dostihoví koně a byl vybudován tzv. psinec, kde se chovali lovečtí psi,“ dodává Anna Kaderková.

„Výstava Fenomén IGRÁČEK obsahuje i nejstarší IGRÁČKY, kteří se vyráběli v tehdejším Československu ve Výrobním družstvě Igra. Návštěvníci tak uvidí nejen úplně první vyrobenou postavičku zedníka z roku 1976, ale také např. paní učitelku, motorkáře, sestřičku nebo příslušníka veřejné bezpečnosti. Na své si přijdou rodiče dnešních dětí, kteří si staré IGRÁČKY pamatují ze svého dětství, ale také děti, pro které bude přichystána dětská herna,“ uvádí Mgr. Věra Stojarová, kurátorka výstavy.

„Sami jsme v počátku koronavirové krize bojovali s pozastavením dodávek do obchodů a uzavřením celorepublikových výstav Fenomén IGRÁČEK. Nezůstali jsme však sedět se založenými rukama a rychle jsme přeorientovali výrobu na produkty, které pomáhají nejen nám, ale i ostatním. Kromě IGRÁČKA s rouškou, kterého si budete moci v Opatovicích samozřejmě prohlédnout, jsme začali s pro nás netypickou výrobou, a to produkcí celo-obličejových ochranných štítů,“ uvádí Miroslav Kotík, majitel firmy EFKO-karton s.r.o. „Bylo nutno okamžitě reagovat, abychom nemuseli propouštět a koronavir nepoložil léta budovanou firmu. Za to, že se nám prozatím daří spojovat záchranu naší firmy s pomocí ostatním, vděčíme z velké části Jiřímu Dvořákovi z Blanska, který s myšlenkou IGRÁČKŮ s rouškou v začátku krize přišel. Vyhráno samo sebou nemáme, ale dává nám to naději a chuť stále přicházet s novými věci. Také jsem rád, že konečně můžeme otevřít naše výstavy veřejnosti. Sám jako rodič často řeším, jak hodnotně strávit čas se svými dětmi,“ dodává Miroslav Kotík.

Ve Velkých Opatovicích a okolí je však i plno dalších zajímavostí, které stojí za to vidět. V místním kostele sv. Jiří např. naleznou návštěvníci údajně největší oltářní plastiku v celé Evropě. Jde o scénu Boj sv. Jiří s drakem a dílo má velikost cca. 4x4m. Ve městě jsou významné stromy, které vyhrály anketu Strom roku. I okolní krajina Malé Hané má jistě co nabídnout. Stále se zde můžeme setkat s typickými stavbami, nářečím a tradicemi.

Herbersteinové byl starobylý šlechtický rod původem ze Štýrska, první zmínky o něm jsou již z 12. století. Herbersteinové dosáhli v 16. století panského stavu, v roce 1644 jim byl udělen hraběcí titul pro rakouské země, v roce 1710 byla platnost hraběcí hodnosti rozšířena pro celou Říši. Ve službách Habsburků dosáhli Herbersteinové vysokých funkcí ve státní správě, armádě, několik jich bylo také církevními hodnostáři (biskupové v Řezně, Lublani a Terstu). Během 14. a 15. století se díky sňatkové politice zařadili mezi nejbohatší šlechtu ve Štýrsku. V 15. a 16. století došlo k rozdělení rodu na starší a mladší větev, které se dále složitě členily. Potomstvo obou hlavních větví vlastnilo v 17.–20. století řadu panství v Čechách a na Moravě. Na Moravu pronikl rod koncem 18. století, kdy se Jan Hieronymus Herberstein (1772–1847) oženil s hraběnkou Henriettou Salm-Neuburg (1775–1815), jednou z dědiček vymírající rodiny Salm-Neuburg. Jejím dědickým podílem bylo panství Jevíčko na Svitavsku se sídelním zámkem ve Velkých Opatovicích. I když hlavní zázemí měli v rakouských zemích, tito Herbersteinové (s označením opatovická linie) se trvale usadili na Moravě, kde se aktivně zapojili do veřejného dění a tři z nich zasedali v Moravském zemském sněmu. Majetek na Moravě rozšířil Jan Zikmund (1831–1907), když v roce 1885 zakoupil od zadlužených hrabat Küenburgů velkostatek Střílky. V další generaci však o tento majetek Herbersteinové přišli (1912), do roku 1924 jim patřily Velké Opatovice, kde počátkem 20. století proběhla rekonstrukce zámku z iniciativy Julie Herbersteinové, rozené Apponyiové (1879–1953).